Vzpomínám si, že už na základní škole jsem jako své oblíbené místo uváděla les. A už jako malá holčička jsem cítila velké propojení s přírodou. Nejšťastnější jsem byla na naší chatě, kde jsem celé dny s kamarády lítala po loukách a lesích nebo vysedávala u potoka či lezla po stromech. Dodnes na tuto dobu vzpomínám jako na nejkrásnější roky mého života.
Jak jsem rostla a stárla, začala jsem přirozeně mít i jiné zájmy a přišlo období krátkého odklonu od přírody. S o to větší intenzitou jsem pak vnímala volání matky přírody v pubertě, když jsem čelila šikaně a toužila z toho všeho utéct. A stejně tak před pár lety, když mě dostihly zdravotní problémy, vyčerpání, vyhoření.
Zjistila jsem, že když mám všeho dost a když je mi nejhůř, pomáhá mi sebrat naší fenku zlatého retrívra, sbalit si batůžek a vyrazit na výlet do lesa. Miluju také hory, moře i všechnu ostatní přírodu, ale les na mě má zvláštní, až magický, vliv. Už po pár minutách v tichu, ukrytá ve stínu stromů cítím úlevu na duši – jako kdyby ze mě spadl těžký balvan. A nejenom to. Nejednou se mi stalo, že jsem se vydala do lesa na procházku s pejskem, na smrt unavená, s pocitem, že bych usnula ve stoje, a po za hodinu jsem se domů vracela osvěžená a nabitá energií. Les se tedy stal jakýmsi mým útočištěm, němým terapeutem a zdrojem energie, klidu a radosti. A nebojím se zajít i dál. Řekla bych, že les je pro mě, v jistém smyslu, domovem.
Nikdy jsem moc nepřemýšlela nad tím, proč to tak je a myslela jsem si, že je to nějaká „moje věc“. Až do nedávna, kdy jsem zjistila, že se tomuto jevu věnují odborníci na psychohygienu a psychoterapii po celém světě. Pro stav, kdy Vám pobyt v přírodě pomůže cítit se lépe se ujal pojem zelená nebo také lesní terapie.
Jako jedni z prvních se fenoménu zelené terapie začali věnovat v Japonsku. Tedy, jako jedni z prvních v tzv. „vyspělé“ společnosti. Přírodní národy a lidé žijící v rozvojových zemích mají zajisté k přírodě stále mnohem blíže, než my a nemusí se takovým věcem učit. Ale zpátky k zelené terapii.
Japonci si už v 80. letech minulého století všimli, že lidem pobyt v přírodě pomáhá zlepšovat duševní i fyzické zdraví.
Japonci si už v 80. letech minulého století všimli, že lidem pobyt v přírodě pomáhá zlepšovat duševní i fyzické zdraví a zvládat tak stres spojený s životem v moderní společnosti. A jelikož japonský národ byl vždy velice moudrý, poznatek záhy převedli v praxi a vytvořili cvičení zvané „shinrin-yoku“ neboli taky „fores bathing“ (přeložit bychom mohli jako lesní koupel). A o co jde? Není to vlastně žádná věda, i když Japonci to berou velmi vážně a začlenili to do oficiální medicíny.
Jde vlastně o to být v plné přítomnosti v přírodě a navnímat ji všemi smysly – jinými slovy, nechat se „koupat“ přírodou. Jak na to? Běžte do lesa, vnímejte, jak vám čerstvý vzduch naplňuje plíce; zaposlouchejte se do šumění listů v korunách stromů a do zpěvu ptáků; dotýkejte se kůry stromů nebo půdy; zujte si na chvíli boty a vnímejte půdu pod svýma nohama; nasajte vůni mechu.. A nezapomeňte si přitom vypnout telefon (nebo ho nejlépe nechte doma), aby vás nikdo a nic nerušilo. Cílem zelené terapie je připomenout si svoje kořeny a znovu se napojit na matku přírodu. Věřte nebo ne, toto napojení dělá divy a pomůže vám znovu nalézt tracený klid.
My lidé moderní doby máme totiž jeden problém. No, abych byla upřímná – problémů máme tisíc. Nicméně jedním z těch základních je to, že jsme zapomněli jen tak existovat – nic neřešit, nikam nespěchat, ničím se nezabývat. A zapomněli jsme díky tomu i to, jak osvěžující a uklidňující takové nicnedělání vlastně je. A právě les je skvělé místo, kde si na to můžeme znovu rozpomenout.
Možná vás ale zajímá s čím vám může zelená terapie pomoct. Pojďme se na to tedy podívat. Zelená terapie zlepšuje kvalitu spánku, náladu, schopnost soustředit se. Snižuje stres, redukuje úzkost, pomáhá s depresí. Zároveň může být využita jako podpůrný prostředek při léčbě vysokého krevního tlaku nebo při špatné imunitě.
O zelené, neboli lesní, terapii bylo také napsáno mnoho knih. Chcete-li, existují tedy odborné zdroje, které o této tematice pojednávají. Jednou z nich je například Forest Bathing: How Trees Can Help You Find Health and Happiness od Dr. Qing Li, MD, Ph.D., presidenta japonské Společnosti pro lesní medicínu. Tu jsem, bohužel, nenašla v češtině. Jsou ale i knihy v češtině vyšly, například: Průvodce lesní terapií: Zažijte léčivou schopnost přírody nebo Shinrin-yoku Lesní terapie pro zdraví a relaxaci. Knih a zdrojů na toto téma ale najdete mnohem víc.
Za sebe můžu potvrdit, že to funguje a vřele doporučuju zelenou terapii každému, kdo cítí, že potřebuje trochu vydechnout a uvolnit napětí. A ještě více těm, které, tak jako mě, trápí stres, úzkosti a všemožné další zdravotní problémy. Lesní terapie nevyřeší všechno vaše problémy a nevyléčí všechny vaše nemoci, svým dílem ale přispěje do vaší skládačky zdraví a pomůže vám cítit se alespoň dočasně lépe. A má také výrazné preventivní účinky.
Mějte se krásně a dejte mi do komentářů vědět, jak působí pobyt v lese na vás. 🙂
